Autor: VitVit

Jedná se o první luteránský kostel v českých zemích. Pozdně gotická stavba zasvěcená patronům města byla realizována v letech 1534–1540 stavitelem Hanušem Koppem za účasti políra Wolfa Müllera z Ostrova a kameníka Jörga z Bamberka. Je postavený v obdobném stylu jako městské kostely v Mostě a v dalších krušnohorských horních městech. Kněžištěm s předsunutou vysokou věží je otočený na jih, do náměstí. Původní vnitřní zařízení bylo vybaveno v letech 1542-1573. Stavba byla dokončena šlikovským stavitelem Janem Munichem. První bohoslužba se konala na svatou Kateřinu, i když chrám nebyl zcela hotový (chyběla například okna). Celkové náklady činily 14 824 zlatých.

Po bitvě na Bílé hoře byl kostel uzavřen a v roce 1624 vysvěcen na katolický chrám. Kostel byl několikrát přestavován, naposledy barokně v letech 1764–1785. Po katastrofálním požáru města v roce 1873 kostel přestavěl tesařský mistr J. J. Richter z Johanngeorgenstadtu za 88 000 zlatých. Plány k této přestavbě vypracoval Josef Mocker, který zásadně změnil vzhled celé stavby. Rekonstrukce začala 14. dubna 1874 a trvala rok. Z původní stavby se zachovaly obvodové zdi, vstupní portály a kamenné ostění vstupu do sakristie, na kterém se dochoval i erb zakladatelů města – Šliků. Zajímavý je Hornický portál na západní straně (směrem k dolu Svornost). Podle dobových rytin byl vždy pod úrovní silnice a na jeho ostění můžeme rozpoznat věkem částečně setřelý portrét zakladatele města Štěpána Šlika. Autorem je kamenický mistr Jörg z Bamberka.

Během požáru bylo zničeno i vnitřní vybavení kostela. Zachovala se pouze renesanční křtitelnice z dílny jáchymovského zvonaře Hanse Wildta vyrobená v roce 1575 a zábradlí kolem křtitelnice. Zmizel tak například trojdílný oltář od Lucase Cranacha z roku 1545 s výjevem Poslední večeře Páně a další drahocennosti. Padající konstrukce střechy roztříštila i desku z bílého mramoru kryjící vstup do šlikovské hrobky.

Uvnitř chrámu jsou nástěnné malby z let 1567-73 od A. Cordela a oltářní obraz z roku 1785 od J. Kramolína. Velikost chrámu svědčí o někdejším bohatství města. Původně byl kostel jednolodní, ale při Mockerově přestavbě byl prostor rozdělen na trojlodním půdorysu. Délka lodi je 50,5 metru a celková šířka 28,5 metru. Zdi kostela jsou patnáct metrů vysoké a střecha nastavuje dalších čtrnáct metrů. kostelní věž je vysoká padesát šest metrů.

Kardinál František Tomášek udělil kostelu 8. listopadu 1987 statut poutního místa při tradičních Mariánských poutích. Ty původně směřovaly do zaniklého kláštera kapucínů na Mariánské. Roku 1992 byla dokončena dlouholetá rekonstrukce chrámu a ten byl znovu vysvěcen pražským světícím biskupem Františkem Lobkowiczem.

(zdroj: wikipedia)